Vrchol sezóny – Memoriál Joki Uema a zároveň MČR Shorin ryu Karate pro rok 2017 – je úspěšně za námi.
Byl to strhující den plný krásného KARATE!
Tímto děkuji celé naší výpravě „Karate nás baví“, která ač nezkušená (vždyť se společně učíme KARATE teprve první rok), podala jako tým parádní výkon a dokonce vybojovala madaili!
Děkuji všem závodníkům – myslím, že se o sobě každý v ten den naučil něco nového. Výzva memoriálu je přeci jen nevšední zážitek a právě i díky němu máme možnost nahlédnout zase o něco hlouběji do svého bohatého nitra.
Miluji ty tréninky „těsně po“ – první trénink po závodech. Ano, je to na vás vidět, že se to VŠECHNO celé pohnulo. Plno myšlenek a postojů do sebe zapadlo jako puzzle. A to je dobře..
Děkuji všem rodičům a přátelům za podporu našich mladých karatistů – v dnešní době rostoucí izolace, odosobnění, narušení rodinných hodnot napříč společností si vážím především Vás – zodpovědných rodičů, kteří tak směle a jemně podporujete své děti na jejich cestě.
V tomto jistě vždy táhneme za jeden provaz, až na to, že celý úspěch či neúspěch (ať už sportovní, či jakýkoli jiný, osobní) bude vždy pramenit od Vás – od rodiny.
Naše děti to mohou nějak zvládnou i bez trenérů, ale nikdy naopak, nikdo si nepřejeme to muset zvládat bez milujících rodičů. Děkujeme za to, že tu jste s námi, když je to potřeba.
Děkuji všem organizátorům, pomocným rukám i „holkám pro všechno“ za přípravu turnaje.
Uspořádat Memoriál s přímou vazbou na Okinawu není logisticky ani organizačně jednoduché. Letošní ročník přinesl mnohým z nás něco nového – nové funkce, nové poznatky i prožitky. Myslím, že se VŠE prostě povedlo a právě díky takovým zkušenostem máme všichni možnost růst. Děkuji za to.
Za sebe mohu říci, že jsem doslova nabitý entuziasmem z Memoriálu natolik, že se již dnes nemohu dočkat dalšího ročníku!
Výkonnost většiny zúčastněných rapidně narůstá a tak není čas na žádné usínání na vavřínech, lelkování, nýbrž je čas se pomalu, ale jistě pustit do pečlivé, precizní a systematické přípravy na další roky… Ono je to totiž fakt poznat – ten rozdíl mezi tím, kdo jen mluví a tím, kdo opravdu trénuje.. A to je taky dobře 
Přeji krásný letní dny Vám všem!
S úctou
Filip