V sobotu 10.11., těsně než měl přijet Martin na bílém koni, se naše skupina malých i velkých karatistů vydala opět do města pohádek, tentokráte na náročnou misi – a sice složit zkoušky na vyšší stupeň technické vyspělosti.
V naší asociaci Shorin-Ryu KARATE ČR se testy konají 2x do roka. Více šancí, jak získat vyšší technický stupeň prostě není. A tak není divu, že i na tomto podzimním termínu panovala mezi karatisty určitá nervozita. Jasně, nikdo to přece nechce zkazit.. nikdo z nás nechce po celém dni maximálního fyzického i psychického usilí slyšet z úst předsedy zkušební komise „Ne!“. I proto se stalo nepsaným pravidlem, že na test jde pouze ten, kdo je opravdu připraven. A kdo je připraven? Obvykle ten, kdo celý půlrok opravdu poctivě trénuje. A to se prostě pozná.. Trenér to pozná už na tréninku během roku, no a zkušební komise to pozná během prvního pohybu v rámci daného testu. V den zkoušek už nic nedoženeš, bud umíš a nebo ne.
Poslední letošní výprava připravených se skládala ze tří pokročilých a tří úplných začátečníků. V Jičíně se sešlo jako vždy opravdu plno karatistů z celé republiky, kteří se odhodlali jít „s kůží na trh“ s vidinou získání dalšího barevného nebo dokonce i černého pásu. Právě adepti na mistrovský stupeň DAN šli na řadu jako první. Po jejich epesním výkonu šli na řadu postupně všichni členové naší výpravy z Lysolají a Vysokého Újezda. A výsledek?
Světe div se – poprvé v celé novodobé historii oddílu KARATE NÁS BAVÍ všichni karatisti úspěšně splnili podmínky testu a získali vysněný vyšší technický stupeň. Dokonce jsme jako oddíl přímo od prezidenta celé asociace sklidili pochvalu za náš technický posun. Moc si toho vážíme a jsme rádi, že se společně zlepšujeme tím správným směrem!
Za mě musím říct, že celou sobotu panovala na zkouškách bezva atmosféra. Poté, co jsme každý slyšeli své „Ano!“ a pomalu se vydali směrem k domovům z nás všechna nervozita definitivně spadla a užívali jsme si krásného pocitu vítězství.
Samozřejmě, že krom malých karatistů s námi celý den trávili i skvělí rodičové. Osobně jsem moc rád, že se nám v oddílu tvoří ono pověstné „zdravé jádro“a tak jsme se po zkouškách společně rozhodli skočit na oslavnou zmrzlinu a pokecat o výkonech. Z nadšení všech přítomných padla konečně nahlas i myšlenka začít pořádat pravidelné tréninky karate pro dospělé a rodiče… Co vy na to? 🙂